Tak to jo konec....

13. září 2008 v 11:26 | Memsha |  *O Aně*
Anorexie - Nový životní styl...
Mentální anorexie je módní nemoc (před sto lety byla na jejím místě hysterie, před dvěma stoletími blednička). Svět je posedlý krásou, štíhlostí a dokonalostí; módní časopisy přetékají obrázky vysokých hubených krasavic a návody, jak zhubnout do plavek / po Vánocích / před svatbou / po porodu / jen tak. Každý druhý časopis má rubriku s fotkami celebrit, jejichž outfit a figuru redakční odbornice na módu podrobuje nemilosrdné kritice. Štíhlé fešandy se sametovou pletí a útlým pasem okupují reklamy na kosmetiku i na kafe. Takové intenzivní masáži ze všech stran se odolává těžko a zvláště nevyzrálý rozoumek pubertou zmatené dívenky snadno podlehne dojmu, že úspěšnost a dokonalost je měřitelná — v kilogramech.
Než se dostanu k tématu tohoto článku, ještě malou rekapitulaci pro ty, kdo si potřebují doplnit vzdělání: mentální anorexie je duševní choroba, postihující převážně (nikoliv však výhradně) mladé dívky. Postižená nabyde dojmu, že je tlustá a ošklivá, a veškerou svou pozornost zaměří na jídlo — zkouší diety, počítá kalorie, cvičí. Postupně se jí věc vymkne z rukou, místo klasické diety hladoví, za celý den sní třeba jen jeden jogurt a pomeranč, je-li okolnostmi donucena sníst toho více, „pomáhᓠsi koňskými dávkami projímadel nebo jídlo vyzvrátí. Anorektička se postupně dopracuje na hmotnost kolem 45 kilogramů a méně, a přesto ji neopouští přesvědčení, že je její tělo plné třaslavých špeků, a proto jím hluboce pohrdá (a proto ho také, byť podvědomě, tak lehkomyslně ničí). Ve většině případů si naštěstí alarmující vychrtlosti všimnou rodiče či přátelé a dotyčnou odvlečou na psychiatrii; jisté procento pacientek ovšem končí i na jednotkách intenzivní péče, kde některé z nich bohužel umírají.
O anorexii se mluví i jako o „nemoci z rozmazlenosti“; nelze házet všechny anorektičky do jednoho pytle (jejich choroba má obvykle hlubší kořeny než obrázek Jodie Kiddové v módním časopise), je ovšem pravda, že se většinou rekrutují ze středních a vyšších sociálních vrstev a z řad obyvatelek vyspělých zemí. Ve společenských vrstvách a kulturách, které nepovažují štíhlost za ideál, je procento lidí postižených některou z poruch příjmu potravy výrazně nižší.
Pro-ana
Kupodivu, stoupající počet anorektiček (mezi nimiž jsou i šlechtičny a hvězdy šoubyznysu) a jejich smutný osud nepůsobí na každého jako odstrašující příklad. Naopak, jsou lidé, kterým se vystouplá žebra extrémních případů líbí a chtějí je vidět i na vlastním těle. Takoví jedinci sice byli vždycky, ale v posledních deseti letech se z vyhublosti stal kult. Neustálému rozrůstání obce dobrovolných anorektiček (a anorektiků) napomáhá také Internet, který značně usnadňuje komunikaci. Ta hraje v podobných případech důležitou roli — podpora od lidí, kteří už nějakou dobu hubnou a znají všechny triky, je pro začátečnici nedocenitelná. Dívka, která chce dosáhnout „ideální“ váhy 40 kg, si na pro-ana stránkách a diskuzních fórech najde kromě návodů i ana-buddie, „přítelkyni“, která jí ochotně poradí, jak se do toho pustit, a poté si začnou psát e-maily, ve kterých se navzájem podporují a utvrzují ve správnosti nastoupené cesty.
Co znamená zkratka pro-ana? „Ana“ je zkratka od anorexia nervosa, latinského názvu mentální anorexie. Pokud je něco pro-ana, je to zaměřené pro-anorekticky. Pro-ana stránky, kterých je na Internetu tolik, že vás to možná překvapí (zkuste si zkratku vyhledat např. Googlem), prostě propagují anorexii. Propagují ji jako „životní styl, nikoliv nemoc“ — mentální anorexie je ale vždy nemoc, i když se vyznavačky „bohyně Ana“ dušují, že ony nemocné nejsou, neboť se k tomu rozhodly dobrovolně. U každé anorektičky je ale na začátku dobrovolné rozhodnutí, žádná do toho „nespadne“ jen tak najednou, bez vlastního přičinění.
Budete-li se chtít na pro-ana stránky podívat sami, jistě brzy nějaké najdete, i když to bude těžší než před rokem. V posledním roce byla totiž na serverech, poskytujících prostor zdarma, i na vyhledávacích portálech, zahájena tvrdá represe. Jako první odstranil pro-anorektické stránky Yahoo, a to na žádost ANAD, sdružení pomáhajícího obětem anorexie a dalších poruch příjmu potravy. Zajímavý článek (v angličtině) na toto téma, spolu s odkazy na další zdroje, naleznete zde.
Ukázkou pro-ana webu je např. Anorexic nation nebo Ana’s Underground Grotto. Na Ana’s Grotto, v oddělení popisujícím filozofii anorexie jako životního stylu najdete sáhodlouhé vysvětlení, proč je „dobrovolnᓠanorexie lepší než ta „špatná“. Sekci Quotes doporučuji všem, kdo se zajímají o psychologii;
je zde zhruba totéž, ovšem v podobě vzletných poetických prohlášení, dokonale vyjadřujících stav, v jakém se nachází mysl člověka postiženého anorexií. („Jednoho dne budu dostatečně hubená. Jen kosti, žádné maso, které mě hyzdí. Jen kostra, čistý, ryzí tvar těla. To je to, co jsme, všechno ostatní je jen odpad.“)
Na žádném pro-ana webu nechybí galerie thinspiration (slovní hříčka, skládající se ze slov thin — tenký, hubený a inspiration — inspirace) obrázků — fotografií těch nejkostnatějších případů ze světa modelingu a šoubyznysu, jakož i úspěšných vyznavaček pro-ana kultu.
A samozřejmě tu najdete i návody a tipy, jak se vybranému vychrtlému vzoru co nejlépe a nejrychleji přiblížit — základem jsou tabulky kalorických hodnot potravin, tabulky „dobrých“ potravin a „nebezpečných“ potravin, dále rady, jak se zbavit neustálých myšlenek na normální oběd („zaměstnejte se něčím jiným, například uklízením“), jak se chovat na večírcích a v restauraci, aby to vypadalo, že jíte, přestože udíbnete jen pár soust; jak zahánět svírání žaludku (pitím litrů vody), případně jak nejlépe zvracet (rozmixované jídlo, jogurty, přesnídávky a podobné poživatiny jdou vyzvrátit lépe) a jaké jsou maximální snesitelné dávky projímadel a pilulek na hubnutí (tzv. anorektik, která se předepisují obézním lidem).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama